V posledních letech věda dosáhla velkého pokroku v pochopení toho, jak znečištění ve městech souvisí s našimi zdravotními problémy. Vzduch, který dýcháme, často obsahuje toxiny nebo znečišťující látky, které způsobují nemoci, často závažné.
WHO odhaduje, že nejméně 7 milionů předčasných úmrtí je způsobeno především znečištěním ovzduší, zejména v městských aglomeracích. Konkrétně vědci poukazují především na jemné částice PM 2,5, mikroskopické částice přítomné v ovzduší, které jsou velmi škodlivé.
Jaké jsou tedy nejčastější patologické stavy způsobené přímo smogem? Nádory a rakovina jsou na prvním místě, ale bohužel nejsou jediné.
V posledních letech věda dosáhla velkého pokroku v pochopení toho, jak znečištění ve městech souvisí s našimi zdravotními problémy. Vzduch, který dýcháme, často obsahuje toxiny nebo znečišťující látky, které způsobují nemoci, často závažné.WHO odhaduje, že nejméně 7 milionů předčasných úmrtí je způsobeno především znečištěním ovzduší, zejména v městských aglomeracích. Konkrétně vědci poukazují především na jemné částice PM 2,5, mikroskopické částice přítomné v ovzduší, které jsou velmi škodlivé.Jaké jsou tedy nejčastější patologické stavy způsobené přímo smogem? Nádory a rakovina jsou na prvním místě, ale bohužel nejsou jediné.
Studie z roku 2020 s názvem "Oxidační stres ve výzkumu znečištění ovzduší" vypočítala, že přibližně polovinu všech úmrtí, která mohou souviset s expozicí vysokým úrovním PM 2,5, tzv. jemných prachových částic, tvoří úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Dlouhodobé vystavení tomuto typu znečištění totiž výrazně zvyšuje pravděpodobnost infarktu a mrtvice.
Problémy se znečištěním nezpůsobují pouze rakovinu plic, jak se často traduje. Ve výzkumné studii nazvané "Rizika úmrtí na rakovinu v důsledku dlouhodobé expozice jemným částicím z okolního prostředí" je totiž dobře vysvětleno, jak velmi časté jsou v důsledku smogu také rakoviny prsu, hrdla, žaludku a jater. Studie provedená Národním institutem pro rakovinu v Miláně se navíc týkala výskytu jemných částic u žen, které již trpí rakovinou prsu, a zjistila zvýšené riziko úmrtí v rozmezí 72 až 82 % u pacientek vystavených velkým koncentracím PM 2,5.
Společná studie Oxfordské a Pekingské univerzity z roku 2023 ukázala, že dlouhodobé vystavení smogu, včetně částic PM 2,5 a oxidu dusičitého, může zvýšit riziko vzniku deprese a úzkosti. Jako by to nestačilo, byla také prokázána úzká souvislost mezi dlouhodobým vystavením smogu a vznikem demence.
Vysoké množství smogu v ovzduší bezpochyby nejvíce ovlivňuje dýchací systém. Ve skutečnosti může jít o celou řadu problémů, od nepříliš závažných, jako je kašel a dušnost, až po skutečně závažná onemocnění, jako je rakovina plic a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Studie Massachusettské univerzity ukázala, že v oblastech s nízkou kvalitou ovzduší a vysokou hladinou smogu se zvýšil počet hospitalizací pro CHOPN.