ZDRAVÍ
Proto jsme nuceni zívat.
Ať už jsme ospalí, unavení, znudění nebo jen někoho pozorujeme, často se přistihneme, že jsme nuceni zívnout.
Ať už jsme ospalí, unavení, znudění nebo se jen díváme, jak to někdo dělá, často se přistihneme, že zíváme.
Zívání není nic jiného než reflex hlubokého nádechu a výdechu.
Je to úkon, který v životě provedeme asi 250 000krát, a právě proto se vědci odjakživa ptají, proč to děláme, ačkoli na to neexistuje jediná odpověď.
Odborníci si však také neustále kladou otázku, proč je zívání nakažlivé, tj. proč jeden člověk pravděpodobně zívne poté, co vidí nebo slyší jiného člověka dělat totéž.
Podle nedávné studie se zdá, že je to způsobeno empatií mezi lidmi: nákaza je ve skutečnosti častější mezi blízkými příbuznými a minimální mezi cizími lidmi.
Tuto teorii potvrzuje i skutečnost, že děti začínají reflexivně zívat přibližně ve věku 4-5 let, kdy jsou schopny správně rozpoznat emoce druhých.